Welsh Pony of Cob Type- velšský pony v typu kob

 

Velšský pony v  typu cob je pony, který když se na něj podíváte Vám připomene spíše malého koně. Je to sice pořád pony, ale svou konstitucí, tělesnou stavbou a KVH blížící se 140 cm je ideálním rodinným koněm. Jeho nespornou výhodou je že je vhodný pro širokou škálu jezdců.  Pokud přemýšlíte, zda si toto plemeno pořídit pokusím se pro Vás v několika bodech shrnout jeho hlavní výhody a nevýhody a tím Vám vaše rozhodování trochu ulehčit.

 

Výhody

 

1. Odolnost- jsou zvyklí fungovat celoročně venku

2. Nenáročnost- jedná se o lehce krmitelné koně a investice do krmení je nesrovnatelná s teplokrevnými či plnokrevnými plemeny

3. Pevné zdraví- minimální náklady na veterinární péči

4. Kvalitní kopyta- netřeba podkov

5. Ryzí charakter- tím jsou velšové pověstní a charakter je jedním z chovatelských pilířů

6. Příjemný temperament- není to pony, kterého je třeba nutit do každého kroku, jsou živí a práce je baví

7. Prostorné elastické chody- není to "šicí stroj"

8. Potěší maličkostmi jako např. méně plochy na čištění, jednodušší nasedání a sesedání, v terénu obratnější, snadnější manipulace v porovnání s velkým koněm

 

Nevýhody

 

1. Temperament- jsou to koně živí a potřebují pracovat, což není vhodné pro každého majitele

2. Pořizovací cena- kvalitní a dobře přiježděný welsh pony v tyu cob není levný

 

Historie

 

Univerzálnost, výborný charakter, tvrdost, temperament a nenáročnost patří k hlavním charakteristikám plemene. Tyto cenné vlastnosti se formovaly po staletí na rozlehlých podhorských planích jejich domoviny Walesu. Díky drsnému klimatu, chudé stravě, náročnosti terénu a tvrdému darvinovskému výběru nejodolnějších a nejsilnějších jedinců máme dnes koně se kterým je radost pracovat a který, pokud se k němu budeme chovat spravedlivě bude vždy spolehlivým partnerem i v těch nejnáročnějsích situacích.

 

 

Vlešský pony v typu kob (sekce C) je narozdíl od velšského ponyho (sekce B) více "kobský" což znamená, že je robustnější, kompaktnější s bohatšími rousy a obecně vzhledem připomíná spíše menšího koba. Velšský pony (sekce B) je jemnější, a vzhledem "lehčí", jelikož při jeho vzniku byla přimíchána krev anglického plnokrevníka a hackneye s cílem vytvořit jezdeckého ponyho. Původně vzniknul velšský pony v typu cob křížením velšských horských pony (sekce A) a velšských kobů (sekce D). Toto křížení je v omezené míře užíváno i v dnešní době. V minulosti mateřská společnost pro chov velšských pony a kob ve Velké Británii akceptovala a registrovala jako sekci C i pony, kteří vznikli spojením sekce B se sekcí C ale dnes to již není možné, protože tímto spojením ztrácí sekce C své ceněné charakteristiky, což není žádoucí. Mezi další plemena, která měla vliv na dnešní podobu velšského ponyho v typu kob patří například Iberský kůň,  Norfolkský klusák, Hackney nebo Yorkshirský kočárový kůň.

 

 

Využití

V dnešní době můžeme bez nadsázky říct, že se jedná o velmi univerzální koně vhodné pro všechny jezdecké disciplíny. Můžeme se snimi setkat jak na skokových závodech (patří mezi výborné skokany), tak na drezůrním obdelníku (pohybové nadání velšských koní je všeobecně známé) nebo jsou předvádění v tzv. Show zápřeži.  Kromě toho že jsou to prvotřídní sportovci začíná  jejich obliba rychle stoupat i u hobby jezdců. Jsou nenároční, menší, ale silní a velmi obratní v terénech, ve kterých má většina velkých teplokrevných koní značné problémy. Jsou také velmi vytrvalí a temperamentní, což jistě ocení jezdci, kteří mají v oblibě putování na delší vzdálenosti. V neposlední řadě nemají problém unést průměrného dospělého což jejich popularitu jen zvyšuje. V naší zemi je jich nicméně stále relativně málo a najít kvalitního dobře odchovaného jedince může zabrat trochu času, ale doba strávená hledáním takového koně určitě není marná.